EMO příběh 3
Už jste někdy přemýšlely nad tím že byste kvůli lasce - někomu komu říkáte zázrak, si vzaly život? Nebo kvuli škole - té zatracené cvokárně, ve které nas spiš mučí než učí? Nebo jen proto, že vás už nic nebaví? Ano, koho by to někdy nenapadlo... Ale přemýšlel nekdy někdo nad tím, že i ta láska, která nam připadá věčná a škola která nam připadá nesnesitelná jednou přejde? Že jednou najdeme protějšek, který nám bude vyhovovat a bude nás mít rád? Člověk stojí s žiletkou v ruce a říká si: "teď už konečně, zbavím se věčných problémů, starostí, bolesti." Ale zárověň i o slastí, zábavy a navíc ztratíme lidi, které tolik milujeme. A proto když člověk zařezává žiletku do ruky, v hloubi duše ví, že způsobil tu největší bolest, ale zdaleka ne sobě, jak těm kteří ho milují a dýchali by za něj - rodiče, přátele, lásky ...nebo možná taky ne, ale tohle je moje představa, moje úvaha a myslím, že nejsem daleko od pravdy.
Jeden kamarád nad "tím" bohužel vážně přemýšlí...
"Sebevražda je určitý řešení." Toto zastávám i já. Do 13 let jsem žil s otcem alkoholikem. Uměl se jen opít a dojít domu, vzbudit mě, zmlátit mě, vzbudit sestru, donutit nás jít do obýváku a koukat se jak on mlátí matku. Sestru ale nikdy neuhodil a to je jen dobře. Zažívali jsme to 2 krát až 3krát týdně. Pak se rodiče rozvedli mě bylo 13 a sestře 10. Matka se změnila. Střidala chlapy jako ponožky. Teď si teda jednoho našla. Jsou spolu rok, ale on mi řekl, že matku v lete opustí. Prý neni chlap pro ní. Ale je tak hodnej, že jí pomůže dát barák do pořádku (matka nedávno koupila starej rodinej dům) a pak že odejde že jí má natolik rád, že prostě nemůže jí nechat samotnou. Mě vyhodili ze školy. Matka mě vyhodila z baráku. Teď mě sice vzala spět, ale už mi řekla, kdy mám opustit byt. Matka každou chvilku přijde, že se jí ztratili peníze. Je to tak že já už si začínám myslet, jestli neni psychycky nemocná. NAposledy to bylo prej posledních 500 kč co měla až do výplaty. TAkže u nás to vypadá následovně. Neni tady nic k jídlu, prostě se nejíé matka si koupí něco v práci, a sestra se nají ve škole na objedě, ale jinak doma nic neni prostě nic. Včera dokonce přišla domu a sestře řekla, ať zhasne, že nemá peníze když jí je krademe a že si nemůžeme dovolit svítit. Prostě na nic. K tomui sestře zakázala studovat. Její majetek je odhadnutý na 1 500 000, ale pořád jsme chudí. :-( Podle ní ano. Já jsem začal chodit k psychologovi. Né kvůli tomu, že bych to psychycky nepobral, ale kvůli tomu, že mě vyhodili ze školy. Ředitel si totiž myslí, že mám poruchu chování. podledních 6 let to prostě stojí za houno. Nemám na to se zabít, ale nezáleží mi na tom, jestli zemřu. Je mi to jedno. Jestli zemřu, tak se to prostě mělo stát. Je mi to jedno do té míry, že jsem se polil benzínem a zapálil. uděšlal jsem to jenom proto, že jsme se nudili, tak jsem vzal kameru, polil se zapálil a natočil to. Je mi to opravdu jedno jestli chcípnu. Nikdy nikoho nebudu soudit, jestli má právo na sebevraždu. to ať si rozhodne každý sám. "Sebevražda ej to nejsilnější co může člověk udělat, ale zároveň i to nejslabší" Tohle mějte na paměti, a skuste se nad tim zamyslet. Jakub